Jdi na obsah dílu.

Jdi na obsah zákona.

114/1992 Sb.

ZÁKON

České národní rady

ze dne 19. února 1992

o ochraně přírody a krajiny

Ve znění zákonů č: 347/1992 Sb., 289/1995 Sb., 3/1997 Sb., 16/1997 Sb.,
123/1998 Sb., 161/1999 Sb., 238/1999 Sb. a 132/2000 Sb.

(znění platné od 1.12.2000)

(Díl 2.)

(Část třetí)

Obsah:

ČÁST TŘETÍ Zvláště chráněná území

HLAVA PRVNÍ Kategorie zvláště chráněných území (§ 14 )

HLAVA DRUHÁ

HLAVA TŘETÍ

HLAVA ČTVRTÁ

HLAVA PÁTÁ

HLAVA ŠESTÁ

Navazující ustanovení prováděcí vyhlášky (§ 9 - 13)

 

Jdi na obsah zákona.

 

ČÁST TŘETÍ

Zvláště chráněná území

 

 

HLAVA PRVNÍ

§ 14

Kategorie zvláště chráněných území

 

(1) Území přírodovědecky či esteticky velmi významná nebo jedinečná lze vyhlásit za zvláště chráněná; přitom se stanoví podmínky jejich ochrany.

 

(2) Kategorie zvláště chráněných území jsou

a) národní parky,

b) chráněné krajinné oblasti,

c) národní přírodní rezervace,

d) přírodní rezervace,

e) národní přírodní památky,

f) přírodní památky.

 

 

HLAVA DRUHÁ

 

§ 15

Národní parky

 

(1) Rozsáhlá území, jedinečná v národním či mezinárodním měřítku, jejichž značnou část zaujímají přirozené nebo lidskou činností málo ovlivněné ekosystémy, v nichž rostliny, živočichové a neživá příroda mají mimořádný vědecký a výchovný význam, lze vyhlásit za národní parky.

 

(2) Veškeré využití národních parků musí být podřízeno zachování a zlepšení přírodních poměrů a musí být v souladu s vědeckými a výchovnými cíli sledovanými jejich vyhlášením.

 

(3) Národní parky, jejich poslání a bližší ochranné podmínky se vyhlašují zákonem.

 

§ 16

Základní ochranné podmínky národních parků

 

(1) Na celém území národních parků je zakázáno

a) hospodařit na pozemcích způsobem vyžadujícím intenzivní technologie, zejména prostředky a činnosti, které mohou způsobit podstatné změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů anebo nevratně poškozovat půdní povrch,

b) zneškodňovat odpady, které mají původ mimo území národního parku a zneškodňovat ostatní odpady mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody,

c) tábořit a rozdělávat ohně mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody,

d) vjíždět a setrvávat s motorovými vozidly a obytnými přívěsy mimo silnice a místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody, kromě vjezdu a setrvávání vozidel orgánů státní správy, vozidel potřebných pro lesní a zemědělské hospodaření, obranu státu a ochranu státních hranic, požární ochranu, zdravotní a veterinární službu a vozidel vodohospodářských organizací,

e) pořádat a organizovat hromadné sportovní, turistické a jiné veřejné akce a provozovat vodní sporty mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody,

f) provozovat horolezectví a létání na padácích a závěsných kluzácích a jezdit na kolech mimo silnice, místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody,

g) sbírat rostliny kromě lesních plodů či odchytávat živočichy, není-li stanoveno jinak v tomto zákoně, bližších ochranných podmínkách či návštěvním řádu národního parku,

h) povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin a živočichů,

i) zavádět intenzivní chovy zvěře, například obory, farmové chovy a bažantnice, kromě záchranných chovů, a používat otrávených návnad při výkonu práva myslivosti,

j) měnit stávající vodní režim pozemků,

k) stavět nové dálnice, silnice, železnice, průmyslové stavby, sídelní útvary, plavební kanály, elektrická vedení velmi vysokého napětí a dálkové produktovody,

l) provádět chemický posyp cest,

m) těžit nerosty, horniny a humolity kromě stavebního kamene a písku pro stavby na území národního parku,

n) pořádat vyhlídkové lety motorovými vzdušnými dopravními prostředky,

o) měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami ochrany národního parku.

 

(2) Na území první zóny národního parku (§ 17 odst. 1) je dále zakázáno

a) povolovat a umisťovat nové stavby,

b) vstupovat mimo cesty vyznačené se souhlasem orgánu ochrany přírody, kromě vlastníků a nájemců pozemků,

c) měnit současnou skladbu a plochu kultur, nevyplývá-li změna z plánu péče o národní park,

d) hnojit, používat kejdu, silážní šťávy a ostatní tekuté odpady.

 

§ 17

Členění území národních parků

 

(1) Metody a způsoby ochrany národních parků jsou odstupňovány na základě členění území národních parků zpravidla do tří zón ochrany přírody vymezených s ohledem na přírodní hodnoty. Nejpřísnější režim ochrany se stanoví pro první zónu. Bližší charakteristiku a režim zón upravuje obecně závazný právní předpis, kterým se národní park vyhlašuje.

 

(2) Vymezení a změny jednotlivých zón ochrany přírody stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou po projednání s dotčenými obcemi. Hranice první zóny vyznačí správa národního parku v terénu vhodným způsobem.

 

§ 18

Plány péče o národní parky a jejich ochranná pásma

 

(1) Pro každý národní park navrhuje a schvaluje orgán ochrany přírody plán péče o národní park a jeho ochranné pásmo (dále jen "plán péče"), a to na období zpravidla deseti let. Jeho východiskem je členění území národního parku do jednotlivých zón (§ 17), obsahem pak zejména stanovení dlouhodobých i krátkodobých úkolů pro ochranu rostlin a živočichů, péči o les i půdu, vzhled krajiny, ekologické limity osídlení, dopravy, turistiky a hospodaření na území národního parku.

 

(2) Plán péče obsahuje též úkoly na úseku strážní a informační služby a zásadní vnitřní úkoly pro činnost orgánu ochrany přírody. Slouží jako závazný podklad pro jiné plánovací dokumenty a pro činnost orgánu ochrany přírody.

 

(3) Plán péče se může členit do podrobnějších záměrů i na kratší časové úseky a může být zpracován pro části území národního parku.

 

§ 19

Návštěvní řády národních parků

 

(1) Na území národních parků je omezen vstup, vjezd, volný pohyb osob mimo současně zastavěné území obcí a rekreační a turistická aktivita osob. Podmínky tohoto omezení a výčet turistických a rekreačních činností, které jsou zakázány, stanoví tento zákon a návštěvní řády.

 

(2) Návštěvní řád vydává orgán ochrany přírody národního parku formou obecně závazné vyhlášky; osoby trvale bydlící či pracující v národním parku mohou být z její působnosti ve stanoveném rozsahu vyňaty. Návštěvní řád může být vydán také pro část území národního parku.

 

(3) Návštěvní řád obsahuje ustanovení o výchovném a osvětovém využívání národního parku.

 

§ 20

Rada národního parku

 

(1) K projednání a posouzení všech důležitých dokumentů ochrany a řízení národního parku a jeho ochranného pásma, zejména členění území národního parku do zón ochrany přírody, plánu péče, návštěvního řádu, způsobu péče o les a územních plánů, zřizuje orgán ochrany přírody národního parku radu národního parku (dále jen "rada") jako iniciativní a konzultační orgán pro záležitosti příslušného národního parku.

 

(2) Členy rady jsou delegovaní zástupci obcí, okresních úřadů a v horských oblastech zástupci Horské služby, na jejichž území se národní park a jeho ochranné pásmo rozkládá. Další členy rady jmenuje orgán ochrany přírody národního parku z nejvýznamnějších právnických a fyzických osob s podnikatelskou činností na území národního parku, zejména z oblasti lesnictví, zemědělství, obchodu a cestovního ruchu, odborníků z vědeckých a odborných pracovišť, popřípadě z jiných orgánů státní správy.

 

(3) Před schválením zón národního parku (§ 17), návštěvního řádu (§ 19) a plánu péče o národní park (§ 18) je orgán ochrany přírody povinen dohodnout návrh těchto dokumentů se zástupci obcí, delegovanými do rady podle odstavce 2.

 

(4) Nedojde-li k dohodě podle odstavce 3, předloží rada rozpor se svým stanoviskem ministerstvu životního prostředí, které věc rozhodne po projednání s dotčenými obcemi.

 

§ 21

Právo myslivosti a rybářství v národních parcích

 

Výkon práva myslivosti a práva rybářství podle zvláštních předpisů 10) může být v určitých částech národního parku nebo na celém jeho území orgánem ochrany přírody omezen nebo vyloučen.

 

§ 22

Lesy národních parků

 

(1) Lesy v národním parku nelze zařazovat do kategorie lesů hospodářských; 11) ustanovení o zásazích proti škůdcům12) a o případech mimořádných okolností a nepředvídaných škod 3) lze použít jen se souhlasem a v rozsahu stanoveném orgánem ochrany přírody.

 

(2) Právo hospodaření k lesům, lesnímu půdnímu fondu a jinému lesnímu majetku ve státním vlastnictví, který je na území národních parků a jejich ochranných pásem, převedou právnické osoby vykonávající právo hospodaření na příslušnou správu národního parku do jednoho roku od nabytí účinnosti tohoto zákona a u národních parků vyhlášených po nabytí účinnosti tohoto zákona do jednoho roku od vyhlášení národního parku.

 

(3) K majetku převedenému podle odstavce 2 vykonává příslušná správa národního parku právo hospodaření přímo nebo prostřednictvím právnické osoby, kterou k tomuto účelu zřídí.

 

(4) Lhůta k převedení majetku podle odstavce 2 se pro Krkonošský národní park stanoví na dva roky.

 

§ 23

Právo vlastnictví k některému majetku v národních parcích

 

Lesy, lesní půdní fond, vodní toky a vodní plochy na území národních parků, které jsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona ve státním vlastnictví, nelze zcizit. Tím nejsou dotčena práva fyzických a právnických osob podle předpisů o majetkové restituci.13)

 

 

§ 24

Poplatky v národních parcích

 

(1) Za vjezd a setrvání motorovými vozidly na území národního parku nebo za vstup do jeho vybraných míst mimo zastavěná území obcí může orgán ochrany přírody vybírat poplatek. Tento poplatek neplatí osoby pracující, trvale bydlící nebo fyzické osoby vlastnící rekreační objekty na území národního parku.

 

(2) Za jízdu na území národního parku motorovým vozidlem, jehož vjezd podléhá poplatku podle odstavce 1, může orgán ochrany přírody rovněž vybírat jednorázový poplatek. Maximální výši a způsob vyměření tohoto poplatku stanoví ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem.

 

(3) Výši poplatku podle odstavců 1 a 2 a způsob vybírání poplatku stanoví orgán ochrany přírody národního parku vyhláškou.

 

(4) Poplatky v národních parcích jsou příjmem příslušného orgánu ochrany přírody národního parku.

 

(5) Využije-li orgán ochrany přírody oprávnění podle odstavců 1 a 2, nelze v těchto místech vybírat poplatek podle zákona o místních poplatcích. 14)

 

Jdi na obsah dílu.

Jdi na obsah zákona.

HLAVA TŘETÍ

 

§ 25

Chráněné krajinné oblasti

 

(1) Rozsáhlá území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů, s hojným zastoupením dřevin, popřípadě s dochovanými památkami historického osídlení, lze vyhlásit za chráněné krajinné oblasti.

 

(2) Hospodářské využívání těchto území se provádí podle zón odstupňované ochrany tak, aby se udržoval a zlepšoval jejich přírodní stav a byly zachovány a vytvářeny optimální ekologické funkce těchto území. Rekreační využití je přípustné, pokud nepoškozuje přírodní hodnoty chráněných krajinných oblastí.

 

(3) Chráněné krajinné oblasti, jejich poslání a bližší ochranné podmínky vyhlašuje vláda republiky nařízením.

 

§ 26

Základní ochranné podmínky chráněných krajinných oblastí

 

(1) Na celém území chráněných krajinných oblastí je zakázáno

a) zneškodňovat odpady mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody,

b) tábořit a rozdělávat ohně mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody,

c) vjíždět a setrvávat s motorovými vozidly a obytnými přívěsy mimo silnice a místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody, kromě vjezdu a setrvávání vozidel orgánů státní správy, vozidel potřebných pro lesní a zemědělské hospodaření, obranu státu a ochranu státních hranic, požární ochranu a zdravotní a veterinární službu,

d) povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin a živočichů,

e) používat otrávených návnad při výkonu práva myslivosti,

f) stavět nové dálnice, sídelní útvary a plavební kanály,

g) pořádat automobilové a motocyklové soutěže,

h) provádět chemický posyp cest,

i) měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami ochrany chráněné krajinné oblasti.

 

(2) Na území první zóny chráněné krajinné oblasti je dále zakázáno

a) umisťovat a povolovat nové stavby,

b) povolovat a měnit využití území,

c) měnit současnou skladbu a plochy kultur, nevyplývá-li změna z plánu péče o chráněnou krajinnou oblast,

d) hnojit pozemky, používat kejdu, silážní šťávy a ostatní tekuté odpady,

e) těžit nerosty a humolity.

 

(3) Na území první a druhé zóny chráněné krajinné oblasti je dále zakázáno

a) hospodařit na pozemcích mimo zastavěná území obcí způsobem vyžadujícím intenzivní technologie, zejména prostředky a činnosti, které mohou způsobit podstatné změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů anebo nevratně poškozovat půdní povrch, používat biocidy, měnit vodní režim či provádět terénní úpravy značného rozsahu,

b) zavádět intenzivní chovy zvěře, například obory, farmové chovy, bažantnice,

c) pořádat soutěže na jízdních kolech mimo silnice, místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody.

 

§ 27

Zóny a plány péče v chráněných krajinných oblastech

 

(1) K bližšímu určení způsobu ochrany přírody chráněných krajinných oblastí se vymezují zpravidla čtyři, nejméně však tři zóny odstupňované ochrany přírody; první zóna má nejpřísnější režim ochrany. Vymezení a změny jednotlivých zón ochrany přírody stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou po projednání s dotčenými obcemi. Podrobnější režim zón ochrany přírody chráněných krajinných oblastí se stanoví při vyhlášení či změně bližších ochranných podmínek chráněných krajinných oblastí (§ 25 odst. 3) obecně závazným právním předpisem.

 

(2) K usměrňování a ovlivňování lidské činnosti s ohledem na poslání chráněných krajinných oblastí a ke stanovení střednědobých a dlouhodobých úkolů ochrany přírody v těchto oblastech, zejména v péči o rostliny a živočichy orgány ochrany přírody navrhují a schvalují plány péče v chráněných krajinných oblastech (dále jen "plány péče"), a to zpravidla na období deseti až patnácti let.

 

(3) Plány péče vycházejí z ochranných podmínek a z režimu zón ochrany přírody chráněných krajinných oblastí (odstavec 1), jsou výchozím podkladem pro územně plánovací dokumentaci, lesní hospodářské plány, směrný vodohospodářský plán a jiné druhy plánovací dokumentace.

 

 

HLAVA ČTVRTÁ

 

§ 28

Národní přírodní rezervace

 

(1) Menší území mimořádných přírodních hodnot, kde jsou na přirozený reliéf s typickou geologickou stavbou vázány ekosystémy významné a jedinečné v národním či mezinárodním měřítku, může orgán ochrany přírody vyhlásit za národní přírodní rezervace; stanoví přitom také jejich bližší ochranné podmínky.

 

(2) Využívání národní přírodní rezervace je možné jen v případě, že se jím uchová či zlepší dosavadní stav přírodního prostředí.

 

§ 29

Základní ochranné podmínky národních přírodních rezervací

 

Na celém území národních přírodních rezervací je zakázáno

a) hospodařit na pozemcích způsobem vyžadujícím intenzivní technologie, zejména prostředky a činnosti, které mohou způsobit změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů nebo nevratně poškozovat půdní povrch, provádět chemizaci, změnu vodního režimu a terénní úpravy,

b) povolovat a umisťovat stavby,

c) těžit nerosty a humolity,

d) vstupovat a vjíždět mimo cesty vyznačené se souhlasem orgánu ochrany přírody, kromě vlastníků a nájemců pozemků,

e) povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin a živočichů,

f) provozovat horolezectví, létání na padácích a závěsných kluzácích a jezdit na kolech mimo silnice, místní komunikace a místa vyhrazená orgánem ochrany přírody,

g) zavádět intenzivní chovy zvěře, například obory, farmové chovy a bažantnice a používat otrávených návnad při výkonu práva myslivosti,

h) vjíždět motorovými vozidly, kromě vozidel orgánů státní správy, vozidel potřebných pro lesní a zemědělské hospodaření, obranu státu a ochranu státních hranic, požární ochranu, zdravotní a veterinární službu,

i) sbírat či odchytávat rostliny a živočichy, nejde-li o případy podle § 30.

j) tábořit a rozdělávat ohně mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody,

k) měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami ochrany národní přírodní rezervace.

 

§ 30

Právo myslivosti a rybářství v národních přírodních rezervacích

 

Výkon rybářského a mysliveckého práva v národních přírodních rezervacích je možný jen se souhlasem orgánu ochrany přírody.

 

§ 31

Lesy národních přírodních rezervací

 

Lesy v národních přírodních rezervacích nelze zařazovat do kategorie lesů hospodářských; 11) ustanovení o zásazích proti škůdcům 12) a o případech mimořádných okolností a nepředvídaných škod 3) lze použít jen se souhlasem a v rozsahu stanoveném orgánem ochrany přírody.

 

§ 32

Právo vlastnictví k některému majetku v národních přírodních rezervacích

 

Lesy, lesní půdní fond, vodní toky, vodní plochy a nezastavěné pozemky na území národních přírodních rezervací, které jsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona ve státním vlastnictví, nelze zcizit. Tím nejsou dotčena práva fyzických a právnických osob podle předpisů o majetkové restituci.13)

 

§ 33

Přírodní rezervace

 

(1) Menší území soustředěných přírodních hodnot se zastoupením ekosystémů typických a významných pro příslušnou geografickou oblast může orgán ochrany přírody vyhlásit za přírodní rezervace; stanoví přitom také jejich bližší ochranné podmínky.

 

(2) Nezastavěné pozemky na území přírodních rezervací, které jsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona ve státním vlastnictví, lze zcizit jen se souhlasem ministerstva životního prostředí. Tím nejsou dotčena práva fyzických a právnických osob podle předpisů o majetkové restituci.13)

 

§ 34

Základní ochranné podmínky v přírodních rezervacích

 

(1) Na celém území přírodních rezervací je zakázáno

a) hospodařit na pozemcích způsobem vyžadujícím intenzivní technologie, zejména prostředky a činnosti, které mohou způsobit změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystému anebo nevratně poškozovat půdní povrch,

b) používat biocidy,

c) povolovat a umisťovat nové stavby,

d) povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin a živočichů,

e) sbírat či odchytávat rostliny a živočichy, kromě výkonu práva myslivosti a rybářství či sběru lesních plodů,

f) měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami ochrany přírodní rezervace.

 

(2) Výkon práva myslivosti a rybářství může příslušný orgán omezit, pokud tento výkon je v rozporu s podmínkami ochrany území přírodní rezervace.

 

Jdi na obsah dílu.

Jdi na obsah zákona.

 

HLAVA PÁTÁ

 

§ 35

Národní přírodní památka

 

(1) Přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický útvar, naleziště nerostů nebo vzácných či ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů, s národním nebo mezinárodním ekologickým, vědeckým či estetickým významem, a to i takový, který vedle přírody formoval svou činností člověk, může orgán ochrany přírody vyhlásit za národní přírodní památku; stanoví přitom také její bližší ochranné podmínky.

 

(2) Změny či poškozování národních přírodních rezervací či jejich hospodářské využívání, pokud by tím hrozilo jejich poškození, je zakázáno.

 

(3) Lesy, lesní půdní fond, vodní toky, vodní plochy a nezastavěné pozemky na území národních přírodních památek, které jsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona ve státním vlastnictví, nelze zcizit. Tím nejsou dotčena práva fyzických a právnických osob podle předpisů o majetkové restituci.13)

 

§ 36

Přírodní památka

 

(1) Přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický útvar, naleziště vzácných nerostů nebo ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů, s regionálním ekologickým, vědeckým či estetickým významem, a to i takový, který vedle přírody formoval svou činností člověk, může orgán ochrany přírody vyhlásit za přírodní památku; stanoví přitom také její bližší ochranné podmínky.

 

(2) Nezastavěné pozemky na území přírodních památek, které jsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona ve státním vlastnictví, lze zcizit jen se souhlasem ministerstva životního prostředí. Tím nejsou dotčena práva fyzických a právnických osob podle předpisů o majetkové restituci. 13)

 

Jdi na obsah dílu.

Jdi na obsah zákona.

HLAVA ŠESTÁ

 

§ 37

Ochranná pásma zvláště chráněných území

 

(1) Je-li třeba zabezpečit zvláště chráněná území před rušivými vlivy z okolí, může být pro ně vyhlášeno ochranné pásmo, ve kterém lze vymezit činnosti a zásahy, které jsou vázány na předchozí souhlas orgánu ochrany přírody. Ochranné pásmo vyhlašuje orgán, který zvláště chráněné území vyhlásil, a to stejným způsobem. Pokud se ochranné pásmo národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní rezervace nebo přírodní památky nevyhlásí, je jím území do vzdálenosti 50 m od hranic zvláště chráněného území.

 

(2) Ke stavební činnosti, terénním a vodohospodářským úpravám, k použití chemických prostředků, změnám kultury pozemku a ke stanovení způsobu hospodaření v lesích v ochranném pásmu je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody.

 

§ 38

Plány péče o vybraná zvláště chráněná území

 

(1) Vývoj přírodních poměrů v národních přírodních rezervacích, přírodních rezervacích, případně v národních přírodních památkách a přírodních památkách a jejich ochranných pásmech se usměrňuje na základě plánů péče. Tyto plány obsahují pokyny pro regulaci přirozeného vývoje a lidských činností, zejména pro provádění praktických zásahů v příslušných zvláště chráněných částech přírody.

 

(2) Plány péče schvaluje orgán ochrany přírody zpravidla na období deseti let. Jsou využívány jako závazný podklad pro jiné druhy plánovacích dokumentů, zejména pro lesní hospodářské plány a územně plánovací dokumentace.

 

(3) Podrobnosti o náležitostech plánů péče může stanovit ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem.

 

§ 39

Smluvní ochraně některých zvláště chráněných částí přírody

 

Přírodní rezervace, přírodní památky a památné stromy (§ 46) včetně jejich ochranných pásem mohou orgány ochrany přírody zřizovat též na základě písemné dohody o ochranných podmínkách uzavřené mezi orgánem oprávněným k jejich vyhlášení a vlastníkem dotčeného pozemku za předpokladu, že takto zřízená ochrana bude k pozemku vázána trvale formou věcného břemene.

 

§ 40

Postup při vyhlašování zvláště chráněných území

 

(1) Záměr na vyhlášení zvláště chráněných území oznamuje písemně orgán ochrany přírody příslušný k vyhlášení vlastníkům a nájemcům pozemků dotčených zamýšlenou ochranou. O záměru na vyhlášení národních parků a chráněných krajinných oblastí vyrozumí orgán ochrany přírody vlastníky a nájemce dotčených pozemků prostřednictvím orgánů obce zpravidla formou veřejné vyhlášky. Náležitosti oznámení podle tohoto odstavce upraví podrobněji ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem.

 

(2) Vlastníci dotčených pozemků mají právo vznést k záměru vyhlásit část přírody podle odstavce 1 za zvláště chráněnou výhrady do 30 dnů od doručení oznámení či jeho veřejného oznámení k orgánu ochrany přírody, který oznámení vydal.

 

(3) Orgán ochrany přírody příslušný k vyhlášení je povinen včas podané výhrady posoudit ve lhůtě 60 dnů a se svými závěry seznámit toho, kdo je podal.

 

(4) Od doby oznámení záměru vyhlásit část přírody podle odstavce 1 za zvláště chráněnou až do konečného rozhodnutí, nejdéle však po dobu dvou let, se musí vlastníci dotčených pozemků zdržet všech zásahů, které by negativně měnily či poškozovaly dochovaný stav přírody území navrhovaného ke zvláštní ochraně.

 

§ 41

Projednávání záměrů na vyhlášení s orgány státní správy

 

(1) Záměr na vyhlášení národních parků, chráněných krajinných oblastí, národních přírodních rezervací a národních přírodních památek projedná orgán ochrany přírody s ústředními orgány státní správy dotčenými podle zvláštních předpisů.15)

 

(2) Dotčené ústřední orgány státní správy se musí k předloženým návrhům a záměrům podle odstavce 1 vyjádřit nejpozději do 30 dnů od jejich předložení.

 

§ 42

Evidence a označování zvláště chráněných území

 

(1) Zvláště chráněná území jsou evidována v ústředním seznamu ochrany přírody (dále jen "ústřední seznam").

 

(2) Ústřední seznam je veřejný a každý do něj může nahlížet v přítomnosti pověřeného pracovníka. Podrobnosti o vedení ústředního seznamu stanoví ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem, v němž také určí právnickou osobu pověřenou vedením ústředního seznamu.

 

(3) Každé vyhlášení, změnu, popřípadě zrušení chráněného území podle odstavce 1 oznámí orgán ochrany přírody příslušnému orgánu geodézie a kartografie. 16)

 

(4) K označení národních parků, chráněných krajinných oblastí, národních přírodních rezervací a národních přírodních památek se užívá velkého státního znaku České republiky. Na označení přírodních rezervací a přírodních památek se užívá malého státního znaku České republiky.

 

(5) Podrobnosti o způsobu označení zvláště chráněných území v terénu i mapových podkladech stanoví ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem.

 

§ 43

Výjimky ze zákazů ve zvláště chráněných územích

 

Výjimky ze zákazů ve zvláště chráněných územích podle § 16, 26, 29, 34 a § 35 odst. 2 může v případech, kdy jiný veřejný zájem výrazně převažuje nad zájmem ochrany přírody, povolit orgán ochrany přírody, který je příslušný k vyhlášení ochrany. U národních parků a chráněných krajinných oblastí je tímto orgánem ministerstvo životního prostředí.

 

§ 44

Souhlas k některým činnostem ve zvláště chráněných územích

 

(1) Na území národních parků a chráněných krajinných oblastí nelze bez souhlasu orgánu ochrany přírody vydat rozhodnutí o umístění, povolení či změně v užívání stavby, 17) povolení k nakládání s vodami a k vodohospodářským dílům, povolení k některým činnostem 18) či udělení souhlasu 19) podle vodního zákona.

 

(2) V bližších ochranných podmínkách zvláště chráněných území lze vymezit činnosti a zásahy, které jsou vázány na předchozí souhlas orgánů ochrany přírody.

 

§ 45

Zrušení zvláště chráněných území a jejich ochranných pásem

 

(1) Orgán, který vyhlásil území včetně ochranného pásma za zvláště chráněné, je oprávněn zrušit ochranu stejným způsobem, jakým bylo provedeno její vyhlášení, a to pouze z důvodů, pro něž lze udělit výjimku z bližších podmínek ochrany (§ 43) anebo pokud důvody pro zvláštní ochranu zanikly.

 

(2) Smluvní zvláštní ochranu území vyhlášenou podle § 39 lze zrušit na základě písemné dohody uzavřené mezi vlastníkem pozemku a orgánem ochrany přírody oprávněným k vyhlašování. V případě nesouhlasu vlastníka pozemku rozhoduje o zrušení orgán ochrany přírody, který je dohodu oprávněn uzavřít.

 

Jdi na obsah dílu.

Jdi na obsah zákona.

 

Poznámky:

3) § 21 zákona ČNR č. 96/1977 Sb.

10) Zákon č. 23/1962 Sb.; Zákon č. 102/1963 Sb.

11) Zákon č. 61/1977 Sb.; Zákon ČNR č. 96/1977 Sb.

12) § 20 zákona ČNR č. 96/1977 Sb.

13) Např. zákon č. 298/1990 Sb., o úpravě některých majetkových vztahů řeholních řádů a kongregací a arcibiskupství olomouckého, zákon č. 403/1990 Sb., o odstranění některých majetkových křivd, zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku.

14) § 10 zákona ČNR č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích.

15) Např. zákon č. 61/1977 Sb., zákon č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 75/1976 Sb. (úplné znění zákon č. 124/1976 Sb.), zákon č. 138/1973 Sb., zákon č. 50/1976 Sb.

16) Zákon č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí, ve znění zákona ČNR č. 157/1983 Sb.; Vyhláška č. 23/1964 Sb., kterou se provádí zákon č. 22/1964 Sb., ve znění vyhlášky č. 133/1965 Sb. a vyhlášky č. 19/1984 Sb.; Zákon č. 46/1971 Sb., o geodézii a kartografii.; Zákon ČNR č. 36/1973 Sb., o orgánech geodézie a kartografie.

17) Zákon č. 50/1976 Sb.

18) § 8 až 10 zákona č. 138/1973 Sb.

19) § 13 zákona č. 138/1973 Sb.

 

Jdi na obsah dílu.

Jdi na obsah zákona.

 

VYHLÁŠKA ministerstva životního prostředí České republiky č. 395/1992 Sb. ze dne 11. června 1992, kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění vyhlášek č. 105/1997 Sb., 200/1999 Sb., 85/2000 Sb. a 190/2000 Sb.

(2.díl)

 

§ 9

 

Maximální výše a způsob vyměření poplatku za jízdu motorovými vozidly v národních parcích
(k § 24 odst. 2 zákona)

 

(1) Za jízdu motorovými vozidly na území národního parku může orgán ochrany přírody stanovit poplatek v maximální výši 20 Kčs za jeden den, a jde-li o autobus, v maximální výši 50 Kčs za jeden den. Den, v němž byl zaplacen poplatek za vjezd na území národního parku (§ 24 odst. 1 zákona), již nepodléhá poplatku za jízdu na území národního parku.

 

(2) Poplatek za jízdu motorovými vozidly na území národního parku lze též vybírat ročním paušálem ve výši maximálně 1000 Kčs za jedno motorové vozidlo, a jde-li o autobus, v maximální výši 3000 Kčs.

 

(3) Forma poplatku podle odstavců 1 a 2 je na vůli plátce.

 

(4) Je-li v motorovém vozidle přepravován držitel průkazu ZTP nebo ZTP/P 6) a je-li toto vozidlo řádně označeno příslušným symbolem, 7) poplatky stanovené v odstavcích 1 a 2 se nevyžadují. Od poplatků jsou osvobozeny též autobusové zájezdy organizované pro zdravotně postižené občany za podmínky, že je v autobuse přepravována alespoň polovina takovýchto občanů.

 

§ 10

Náležitosti plánu péče o vybraná zvláště chráněná území
(k § 38 odst. 3 zákona)

 

(1) Náležitostmi plánu péče o vybraná zvláště chráněná území (dále jen "plán péče") jsou návrhy praktických opatření směřující k

a) zamezení nebo minimalizaci nepříznivých vlivů okolí,

b) omezení či zastavení vývojových procesů tak, aby bylo uchováno vývojové stádium ekosystému potřebné pro zachování druhotné rozmanitosti;

c) odstranění nežádoucích objektů, zařízení, skládek apod.,

d) usměrnění hospodářského či jiného využívání území,

e) usměrnění využití území pro vědeckovýzkumné, osvětové a další účely,

f) úpravě přírodních poměrů území ve prospěch předmětu ochrany,

g) zajištění praktické ochrany území.

 

(2) Odbornými podklady pro sestavování a aktualizaci plánu péče jsou zejména inventarizační průzkumy. Doplňujícími podklady jsou veškeré dostupné materiály získané vědeckými výzkumy či odbornými expertízami, zprávy z kontrol apod.

 

(3) Náležitostmi plánu péče jsou dále

a) základní identifikační údaje,

b) charakteristika území se zvláštním zřetelem na hlavní předmět ochrany,

c) stanovení negativních činitelů a možných nebezpečí dalšího ohrožení,

d) předběžné finanční vyčíslení nákladů na realizaci navržených praktických opatření.

(4) Náležitostmi plánu péče pro území na lesním půdním fondu jsou navíc

a) rozbor současného stavu porostů,

b) stanovení hlavních směrů řízení vývoje, případně též technologických postupů pro základní jednotky (soubory lesních typů).

 

(5) Náležitostmi plánu péče pro území mimo lesní půdní fond jsou navíc

a) návrhy na praktická opatření včetně stanovení limitů pro případné hospodářské využívání,

b) stanovení způsobu uskutečňování navrhovaných opatření.

 

(6) Náležitostmi plánu péče jsou též návrhy na technické zabezpečení a vybavení zvláště chráněného území, na jeho vědeckovýzkumné a výchovné využití apod.

 

(7) Plán péče pro území na lesním půdním fondu předávají okresní úřady, správy chráněných krajinných oblastí, správy národních parků nebo ministerstvo životního prostředí České republiky zpracovateli lesního hospodářského plánu nebo lesní hospodářské osnovy v termínu stanoveném orgánem státní správy lesů. 8) Plán péče zpracovaný v průběhu platnosti lesního hospodářského plánu může předat orgán ochrany přírody jako podnět ke změně lesního hospodářského plánu příslušnému orgánu státní správy lesního hospodářství.

 

(8) Zpracování návrhu plánu péče podle odstavců 1 až 7 zajišťuje příslušný orgán ochrany přírody prostřednictvím fyzické či právnické osoby, která má pro tuto činnost kvalifikační předpoklady. Metodické řízení a koordinaci zpracování plánů péče zajišťuje Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky.

 

(9) Plán péče projedná orgán ochrany přírody před jeho schválením s vlastníky i nájemci dotčených pozemků a příslušnými orgány státní správy. Tento plán platí zpravidla pro období deseti let, v odůvodněných případech může být jeho platnost prodloužena o dalších pět let. U nově vyhlašovaných zvláště chráněných území je plán péče součástí podkladů pro jejich vyhlášení.

 

(10) Každý zásah provedený v rámci uskutečňování plánu péče musí být odborně zdokumentován a evidován. Orgán ochrany přírody, který zásah provedl, popřípadě zadal, je povinen zajistit odborné sledování změn zásahem vyvolaných. Provedené zásahy i výsledky sledování se shromažďují a evidují v dokumentaci podle § 12.

 

§ 11

Náležitosti oznámení o záměru vyhlásit zvláště chráněné území
(k § 40 odst. 1 zákona)

 

(1) V písemném oznámení záměru na vyhlášení národních přírodních rezervací, přírodních rezervací, národních přírodních památek, přírodních památek a památných stromů vyrozumí orgán příslušný k jejich vyhlášení vlastníky i nájemce pozemků o

a) velikosti části přírody navržené k zamýšlené ochraně s uvedením parcelních čísel dotčených pozemků a označením katastrálního území, dále doplněném o mapové podklady s detailním zákresem vedení hranice zvláště chráněného území a odůvodnění ochrany,

b) kategorii zvláštní ochrany, která se navrhuje vyhlásit,

c) zákonném ochranném pásmu a jeho režimu, případně o návrhu na vyhlášení ochranného pásma včetně jeho rozsahu a detailním způsobu vedení jeho hranic,

d) vymezení základních podmínek ochrany včetně přehledu činností, kterých se musí vlastník zejména zdržet,

e) předpokládaném termínu vyhlášení zvláštní ochrany.

 

(2) Veřejná vyhláška určená k oznámení záměru vyhlásit národní parky nebo chráněné krajinné oblasti obsahuje náležitosti uvedené v odstavci 1, kromě parcelních čísel, a dále obsahuje orientační vymezení zón odstupňované ochrany.

 

§ 12

Vedení ústředního seznamu ochrany přírody
(k § 42 odst. 2 zákona)

 

(1) Ústřední seznam ochrany přírody (dále jen "ústřední seznam") tvoří kartotéka a sbírka příloh.

 

(2) Ústřední seznam vede Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky v Praze.

 

(3) Kartotéka obsahuje evidenční listy se základními údaji o zvláště chráněných územních a památných stromech. Základními údaji jsou

a) název objektu,

b) kategorie ochrany,

c) údaje o ochranném pásmu,

d) údaje o mapových podkladech,

e) výměra,

f) stručný popis s uvedením důvodů a cílů ochrany,

g) údaje o vyhlášení ochrany a jeho publikaci,

h) okres,

i) obec, katastrální území a parcelní čísla pozemků,

j) evidenční číslo,

k) údaje lesnické v případě zvláště chráněných území na lesním půdním fondu.

 

(4) Sbírka příloh obsahuje

a) obecně závazné předpisy či rozhodnutí o vyhlášení ochrany, o jejich změnách či zrušení,

b) doklady o projednání záměru vyhlášení ochrany,

c) výpis z evidence nemovitostí a listů vlastnictví dotčených parcel,

d) snímek z pozemkové mapy a další otisky map (státní mapa odvozená 1:5 000 respektive též lesnická mapa a základní mapa 1:50 000),

e) rezervační knihu.

 

(5) Rezervační kniha je průběžně doplňovaný soubor údajů a informací o dotčeném zvláště chráněném území. Obsahuje dotazník "Základní údaje", doklady o výjimkách z ochranných podmínek, plány péče a zprávy o plnění opatření z nich vyplývajících, zprávy z kontrol, výsledky výzkumu a průzkumu a další dokumentaci.

 

(6) U národních parků a chráněných krajinných oblastí se údaje uvedené v odstavci 3 písm. i) až k) a v odstavci 4 písm. c) a d) v evidenčních listech a sbírce příloh neuvádějí.

(7) Podklady k provedení zápisu památných stromů a zvláště chráněných území, kromě národních parků a chráněných krajinných oblastí, do seznamu jsou

a) obecně závazných předpis či rozhodnutí o vyhlášení zvláště chráněné části přírody a jejího ochranného pásma,

b) výpis z evidence nemovitostí dotčených parcel a snímek z pozemkové mapy s vyznačením hranic dotčeného území,

c) otisk státní mapy odvozené 1:5 000 s vyznačenými hranicemi (u území na lesním půdním fondu též lesnická mapa),

d) otisk základní mapy 1:50 000 nebo její výřez s vyznačenými hranicemi,

e) dotazník "Základní údaje".

 

(8) Podklady k provedení zápisu národních parků a chráněných krajinných oblastí do seznamu jsou

a) obecně závazný předpis o vyhlášení národního parku nebo chráněné krajinné oblasti,

b) seznam katastrálních území, která jsou do území národního parku nebo chráněné krajinné oblasti zahrnuta jako celek nebo zčásti,

c) soubor základních map 1:10 000 s vyznačením hranic (u území větších než 500 km2 soubor základních map 1:25 000),

d) soubor základních map 1:50 000 se zákresem hranic.

 

(9) Podklady pro zápis do evidence v ústředním seznamu podle odstavců 6 a 7 je povinen zaslat orgán ochrany přírody, který ochranu vyhlásil, právnické osobě uvedené v odstavci 2 do 30 dnů ode dne vyhlášení ochrany. U národních parků a chráněných krajinných oblastí je tímto orgánem ministerstvo životního prostředí České republiky.

 

(10) Evidence zvláště chráněných území podle odstavců 1 až 8 je pro území sloužící zájmům obrany státu vedena v rozsahu dohodnutém ministerstvem životního prostředí České republiky a federálním ministerstvem obrany.

 

§ 13

Způsob označení zvláště chráněných území a památných stromů
(k § 42 odst. 5 a § 47 odst. 3 zákona)

 

(1) K označení se používá

a) tabulí s velkým státním znakem České republiky a označením příslušné kategorie a ochrany u národních parků, chráněných krajinných oblastí, národních přírodních rezervací a národních přírodních památek,

b) tabulí s malým státním znakem České republiky a označením příslušné kategorie ochrany u přírodních rezervací, přírodních památek a památných stromů,

c) pruhového označení hranic na hraničních sloupcích či hraničních stromech u národních přírodních památek, přírodních rezervací, přírodních památek a I. zóny národních parků,

d) tabulek s nápisem "I. zóna národního parku" v kombinaci s pruhovým označením jejích hranic podle odstavce 3,

e) tabulí s nápisem "ochranné pásmo národního parku" pro označení ochranného pásma národního parku.

Závazné vzory označení podle písmen a) a b) jsou uvedeny v příloze č. I.

 

(2) Označení hranic zvláště chráněných území tabulemi se umisťuje na přístupové cesty a jiná vhodná místa na hranicích těchto území.

 

(3) Pruhové označení hranic se umisťuje na hraniční sloupky, které nesou dva červené pruhy 5 cm široké, oddělené 5 cm širokou mezerou. Horní pruh probíhá po celém obvodu sloupku, dolní pouze po takové části obvodu, která odpovídá výseku území nechráněného. Sloupky se umisťují zejména na lomové body hranice zvláště chráněného území nebo I. zóny národního parku. Obdobné označení se provádí na hraničních stromech.

 

(4) Označení památných stromů, jejich skupin a stromořadí se umisťuje takovým způsobem, aby nezpůsobilo poškození stromu.

 

(5) V mapových podkladech se vyznačují

a) hranice národních parků 1 mm silnou čarou červené barvy, hranice jejich ochranného pásma stejně silnou přerušovanou čarou červené barvy,

b) hranice chráněných krajinných oblastí plnou čarou červené barvy 0,5 mm silnou,

c) území národních přírodních rezervací, národních přírodních památek, přírodních rezervací a přírodních památek v mapách 1:50 000 vykrytím červenou transparentní barvou, s uvedením evidenčního čísla [§ 12 odst. 3 písm. j)], území jejich ochranného pásma šrafováním červenou barvou; ve státní mapě odvozené 1:5 000 se vyznačují 1 mm silnou čarou červené barvy, v ochranném pásmu stejně silnou přerušovanou čarou červené barvy,

d) památné stromy prázdným červeným kroužkem, případně skupinou kroužků o průměru 3 mm.

 

 

Poznámky:

6) Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení.

7) Vyhláška federálního ministerstva vnitra č. 99/1989 Sb., o pravidlech provozu na pozemních komunikacích (pravidla silničního provozu), ve znění vyhlášky federálního ministerstva vnitra č. 24/1990 Sb.

8) § 26 odst. 3 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon).

 

Jdi na obsah dílu.

Jdi na obsah zákona.